Proč dospělí nenapodobují děti? Určitě by měli!

Každý z nás už někdy viděl malé děti, jak se snaží v různých situacích či aktivitách napodobovat dospělé. Přijde nám to roztomilé, někdy i směšné. Bohužel na tom neshledáváme nic, z čeho bychom si měli vzít příklad.

Každopádně jsou situace, ve kterých bychom měli my dospělí děti určitě napodobovat. Jsem přesvědčen, že by se nám to vyplatilo. Minimálně v několika konkrétních věcech.

Všichni jsme někdy sledovali malé batole, když se začíná učit chodit. Jde o cca tři měsíce kolem prvního roku života, které jsou plné obrovského úsilí a vytrvalosti. Těch pádů, které batole zažije, budou určitě stovky a některé jsou velmi bolestivé. Přesto si každé batole jde za svým cílem a znovu a znovu to zkouší, až nakonec uspěje. Chodí a raduje se z toho.

Právě ta vytrvalost, či dokonce zarputilost je něco, v čem bychom měli malé děti napodobovat.

Někdy si říkám, že pokud bychom se učili chodit s přístupem, který máme jako dospělí, možná bychom se nikdy chodit nenaučili. Kolik pádů bychom byli ochotni akceptovat? A jakou motivaci by nám někdo musel nabídnout?

Vezměme si z dětí příklad a mějme stejnou vytrvalost jako batole, které se učí chodit.

Obecně v prodeji / obchodě to platí opravdu důrazně. Kolik odmítnutí dokážu od zákazníka snést? Od všech zákazníků ten jeden den? Pokud mám sen (prodat co nejvíc produktu, kterému opravdu věřím), tak překonávat odmítnutí je velmi důležité a jak to zpravidla bývá, často velmi obtížné.

Špatná zpráva:
Některé typové povahy na tom jsou výrazně lépe – můžete tedy být v nevýhodě.
Dobrá zpráva:
Překonávat odmítnutí je dovednost dost dobře trénovatelná! 🙂

převzato z LinkediN, zde to platí dvojnásob